hlavní stránka    Středisko vědeckých informací Fyziologického ústavu AV ČR ,v.v.i.
           Hlavní stránka
  publikační činnost - HODNOCENÍ VĚDECKÉ PRÁCE
 
 
Elektronické informační zdroje

Tištěné zdroje

Publikační činnost




Stručný přehled pojmů z oblasti hodnocení vědecké práce

 nahoru Nejsledovanější scientometrické ukazatele
Scientometrické ukazatele jsou jedním z kritérií hodnocení vědecké práce.
  1. citační indexy
  2. Hirschův index
  3. impact factor
  4. další měřítka hodnocení časopisů

 nahoru 1. Citační indexy
  • předmětem citačních indexů (rejstříků) je sledování počtu citací  - ve smyslu citačních ohlasů
  • citační ohlas (cited reference) je jedním z kritérií hodnocení kvality vědecké práce jednotlivce (případně instituce, skupiny autorů apod.)
    • citační ohlasy slouží také jako primární zdroj informací ke stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt faktoru a dalších měřítek hodnocení časopisů
  • další způsob hodnocení jednotlivce - např. Hirschův index
  • citační index autora - počet citací připadající na jeho publikované prace za určité období
  • čím častěji jsou publikace citovány jinými autory, tím vyšší má autor citační index
  • výsledky nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace (zpochybňující danou publikaci) a autocitace (autor cituje své vlastní články), závisí též na oboru a dalších aspektech, liší se dle databáze, ze které jsou data získána a mění se v čase.
   Zdroje citací:
  • Web of Science Core Collectionplacený zdroj
  • Scopus - produkt společnosti Elsevier (citace až od r.1995) - placený zdroj
  • Google Scholar - volně dostupný
  • existuje také celá řada dílčích databází (oborových), které bývají volně přístupné
    • Pubmed - pro oblast biomedicíny - volně dostupný

nahoru 2. Hirschův index
  • Kvantitativní ohodnocení kvality vědeckých článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně institucí, skupinou autorů).
  • Hirschův index jednotlivce (případně instituce) lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
    • jde o číslo h, označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
  • hodnotu h-indexu určitého autora (instituce) lze získat v:
    • databázi Web of Science Core Collection - (placený zdroj)
      • v Citation Report, kde je uveden i h-index
      • jde o h-index vč. autocitací, h-index bez autocitací je nutné stanovit ručně
    • databázi Scopus - (placený zdroj)
      • zvolit Author Search - zobrazí se odpovídající autor (autoři) - u odpovídajícího autora klik na "View citation overview" - h-index je vč.autocitací
      • lze odstranit autocitace ("Exclude from citation overview") - výsledkem je h-index bez autocitací 
        • všech spoluautorů - Self citations of all authors
        • dotyčného autora - Self citations of selected author 
    • Google Scholar - (volně dostupný)

      • při hledání pozor na shody jmen nebo varianty názvu instituce
      • chyby v databázích
      • srovnání výkonnosti vědců v různých oborech dle h-indexu
      • h-index se mění v čase - v souvislosti se změnami četnosti citací u jednotlivých článků (tedy je platný k datu zjištění)
      • u vědce působícího v oboru déle než mladší kolega lze předpokládat vyšší h-index
      • WoS a Scopus mají různou hloubku citačních rejstříků a neindexují stejné zdroje, jiný může být přes Google Scholarh-index se tedy může lišit, proto je nutné uvádět zdroj nebo metodu stanoveni h-indexu
      • h-index se může lišit i v rámci WoSCC - Cited Reference Search (nutno pak počítat "manualně") x Search - Citation Report (vygenerován automaticky, hodnota vč. autocitací)

    • odkazy:

nahoru 3. Impact factor (impakt faktor) - „činitel dopadu, vlivu“ časopisu
  • obsažen v databázi Journal Citation Reports (JCR), která je jednou z databází na platformě Web of Science (producent Clarivate Analytics) placený zdroj - popis (JCR je zdrojem dalších měřítek hodnocení časopisů)
  • IF je svou jednoduchostí a dostupností jedním z kritérií pro hodnocení publikační činnosti jednotlivců i institucí
  • IF je platný jen pro daný časopis jako celek („journal impact factor“) a pro daný rok a umožňuje vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro jednotlivé články, z nichž byl vypočten, ani pro jejich autory
  • nenahrazuje tedy citovanost článku(autora) - jeho jednotlivé konkrétní citační ohlasy
  • pokud však autor publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe "bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti

nahoru 4. další ukazatele
 nahoru Hodnocení vědy a výzkumu
  1. jednotlivé instituce ČR
  2. Česká republika
  3. svět

 1. Hodnocení vědy a výzkumu v ČR na institucionální úrovni
  • Na jednotlivých institucích probíhá každoročně sběr publikací/výsledků pracovníků, kteří mají na dané instituci úvazek (i částečný).
  • v první fázi se jedná o evidenci publikací na úrovni např. ústavu AV ČR nebo fakulty VŠ (případně jiné samostatné VaV instituce)
    • každá instituce eviduje publikace v takovém rozsahu, který si sama stanoví, obecně jsou metodiky či používaný software na evidenci různé, na základě těchto "dílčích" databází je zpravidla prováděno vnitřní hodnocení např. oddělení (např. interní databáze FgÚ) nebo kateder či fakult,
    • "vnitřní" hodnocení na této úrovni se (zpravidla) neřídí pouze publikačními výstupy !
  • v třetí fázi jsou tato "centrální" data opět rozdělena a to dle jednotlivých poskytovatelů financí (např. AV ČR, MŠMT, grantové agentury) a VYBRANÁ data/publikace (= splňující podmínky pro zařazení do RIV) jsou odeslána jednotlivým poskytovatelům, kteří pak teprve odesílají data do databáze na úrovni národní - databáze RIV pro hodnocení institucí VaVaI v ČR
    • Pozn.: v případě institucí, které nejsou součástí větších institucí, jsou data zadávána přímo do RIV bez tohoto mezistupně.

 2. Hodnocení vědy a výzkumu na národní úrovni - Česká republika
  • hodnocení je prováděno na základě výsledků VaV odevzdaných institucemi do Registru informací o výsledcích státem podporovaného výzkumu a vývoje (RIV):
  • podklady (požadavky na data) jsou každý rok určovány Radou vlády pro VVI a v každém roce jsou inovovány, stejně tak se mění metodiky hodnocení
  • v RIVu obsažené výsledky nejsou chápány jako běžná evidence publikační činnosti, ale dokumentují účelnost využití finančních prostředků a identifikují řešitele grantu a jsou základem pro přidělení institucionálních financí.
Data v RIV jsou navázana na ostatní části Informačního systému VaV:
  • CEP = Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje financovaných ze státního rozpočtu (=granty)
  • (již neaktivní) CEZ = Centrální evidence výzkumných záměrů financovaných ze státního rozpočtu
  • VES = Evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji
  • CEA = Aktivity ve výzkumu a vývoji - informace o příjemcích, poskytovatelích a výši podpory

3. Hodnocení vědy a výzkumu na mezinárodní úrovni
  • informace k výzkumu a vývoji na evropské úrovni jsou publikovány prostřednictvím webového sídla CORDIS  http://cordis.europa.eu (Community Research & Development Information Service)
 nahoru Hodnocení univerzit - svět

nahoru

Aktualizováno 9.11.2023 | SVI FgÚ AV ČR |