Elektronické
informační
zdroje
Tištěné
zdroje
Publikační
činnost
|
|
Stručný přehled pojmů z
oblasti hodnocení vědecké práce
|
Nejsledovanější
scientometrické ukazatele |
Scientometrické ukazatele
jsou jedním z
kritérií hodnocení
vědecké práce.
- citační
indexy
- Hirschův
index
- impact
factor
- další
měřítka hodnocení časopisů
1. Citační
indexy
- předmětem
citačních indexů (rejstříků) je
sledování počtu citací - ve smyslu citačních ohlasů
- citační
ohlas (cited
reference) je
jedním
z kritérií hodnocení kvality vědecké práce jednotlivce (případně
instituce, skupiny autorů apod.)
- citační
ohlasy slouží také jako primární
zdroj informací ke
stanovení významu vědeckých časopisů dle impakt
faktoru a
dalších měřítek hodnocení časopisů
- další
způsob hodnocení jednotlivce -
např. Hirschův index
- citační
index autora - počet citací připadající na jeho publikované
prace za určité období
- čím
častěji jsou
publikace citovány
jinými autory, tím vyšší má autor citační index
- výsledky
nejsou zcela přesné, protože se počítají jako citace i negativní citace
(zpochybňující danou publikaci) a autocitace (autor cituje své vlastní
články), závisí též na oboru a dalších aspektech, liší se dle
databáze, ze které jsou
data získána a mění se v čase.
Zdroje
citací:
- Web
of Science Core Collection - placený
zdroj
- Scopus
- produkt
společnosti Elsevier (citace až od r.1995) - placený
zdroj
- Google
Scholar - volně
dostupný
- existuje
také celá řada dílčích databází
(oborových),
které bývají volně
přístupné
- Pubmed
- pro oblast biomedicíny - volně dostupný
2.
Hirschův
index
- Kvantitativní
ohodnocení kvality vědeckých
článků publikovaných jedním vědeckým pracovníkem (případně
institucí, skupinou autorů).
- Hirschův
index jednotlivce (případně instituce)
lze zjistit z citačních indexů jeho jednotlivých vědeckých prací.
- jde
o číslo h,
označující počet článků mající citační index rovný či vyšší h. Má-li
např. osmý nejcitovanější článek autora citační index 15 a devátý
článek citační index 7, pak pro daného vědce je Hirschův index h=8.
- hodnotu
h-indexu určitého autora (instituce)
lze získat v:
- databázi
Web of Science Core Collection - (placený zdroj)
- v Citation Report, kde je uveden i
h-index
- jde o
h-index
vč. autocitací, h-index bez autocitací je nutné stanovit ručně
- databázi
Scopus -
(placený zdroj)
- zvolit
Author
Search - zobrazí se odpovídající autor (autoři) - u odpovídajícího
autora klik na "View citation overview" -
h-index je vč.autocitací
- lze
odstranit autocitace ("Exclude from citation overview") - výsledkem je h-index bez autocitací
- všech spoluautorů -
Self
citations of all authors
- dotyčného autora -
Self
citations of selected author
- Google Scholar - (volně dostupný)
- při hledání
pozor
na shody jmen nebo varianty
názvu instituce
- chyby v
databázích
- srovnání
výkonnosti vědců v různých
oborech dle h-indexu
- h-index
se mění
v čase - v souvislosti se změnami četnosti citací u jednotlivých článků
(tedy je platný k datu zjištění)
- u
vědce působícího v oboru déle než mladší kolega
lze předpokládat vyšší h-index
- WoS
a Scopus mají různou hloubku citačních rejstříků a neindexují stejné
zdroje, jiný může být přes
Google Scholarh-index se
tedy
může lišit, proto je nutné
uvádět
zdroj
nebo metodu stanoveni h-indexu
- h-index
se může
lišit i v rámci WoSCC - Cited Reference Search (nutno pak počítat
"manualně") x Search - Citation Report (vygenerován automaticky,
hodnota vč. autocitací)
- odkazy:
3. Impact
factor (impakt faktor) - „činitel dopadu, vlivu“ časopisu
- obsažen
v databázi Journal
Citation Reports (JCR), která je jednou z databází na platformě Web of Science (producent
Clarivate Analytics) - placený
zdroj - popis
(JCR je zdrojem dalších měřítek hodnocení časopisů)
- IF
je svou
jednoduchostí a
dostupností jedním z kritérií pro hodnocení publikační
činnosti jednotlivců i institucí
- IF
je platný jen pro daný časopis
jako celek („journal impact
factor“) a pro daný rok a umožňuje
vyhodnotit a srovnávat vědecké časopisy, neplatí pro
jednotlivé články, z nichž
byl vypočten, ani pro jejich autory
- nenahrazuje
tedy citovanost článku(autora) - jeho
jednotlivé konkrétní citační
ohlasy
- pokud
však autor
publikuje v časopise s vysokým impakt faktorem, pak je jeho práce lépe
"bodována" v rámci hodnocení vědecké a publikační činnosti
4. další
ukazatele
Hodnocení
vědy a
výzkumu |
- jednotlivé instituce ČR
- Česká republika
- svět
1. Hodnocení
vědy a
výzkumu v ČR na
institucionální
úrovni
- Na
jednotlivých institucích probíhá
každoročně sběr publikací/výsledků pracovníků, kteří mají na
dané instituci
úvazek (i částečný).
- v první
fázi se jedná o
evidenci publikací na úrovni např. ústavu AV ČR nebo fakulty
VŠ (případně jiné samostatné VaV instituce)
- každá
instituce
eviduje publikace v takovém rozsahu, který si sama stanoví,
obecně
jsou metodiky
či používaný software na evidenci různé, na
základě těchto
"dílčích"
databází je zpravidla prováděno vnitřní hodnocení např. oddělení (např.
interní
databáze FgÚ) nebo
kateder či fakult,
- "vnitřní"
hodnocení na této úrovni se (zpravidla) neřídí pouze
publikačními
výstupy !
- v
druhé fázi jsou data shromážděna v centrálních
databázích
publikační činnosti větších institucí - což jsou "katalogy" VŠECH PRACÍ,
nahlášených pracovníky AV ČR nebo VŠ ("vnitřní"
hodnocení na této úrovni se (zpravidla) neřídí pouze
publikačními
výstupy) - např.:
- v
třetí fázi
jsou tato "centrální" data opět rozdělena a to dle jednotlivých
poskytovatelů financí (např. AV ČR, MŠMT, grantové agentury) a VYBRANÁ
data/publikace (= splňující podmínky pro zařazení do RIV) jsou odeslána
jednotlivým poskytovatelům, kteří pak
teprve odesílají data do databáze na
úrovni
národní - databáze
RIV pro
hodnocení institucí VaVaI v ČR
- Pozn.:
v případě institucí, které nejsou
součástí větších institucí, jsou data zadávána přímo do RIV bez tohoto
mezistupně.
2. Hodnocení
vědy a
výzkumu na
národní úrovni
- Česká republika
- hodnocení
je prováděno na základě
výsledků VaV odevzdaných institucemi do Registru informací o výsledcích státem
podporovaného výzkumu a vývoje (RIV):
- podklady
(požadavky na data) jsou každý rok
určovány Radou vlády pro VVI a v každém roce jsou inovovány, stejně tak
se mění metodiky hodnocení
- v RIVu
obsažené výsledky nejsou
chápány
jako běžná evidence publikační činnosti, ale dokumentují
účelnost využití finančních prostředků a identifikují řešitele
grantu a jsou základem pro
přidělení institucionálních financí.
Data
v RIV jsou navázana na ostatní části Informačního
systému VaV:
- CEP
= Centrální evidence projektů výzkumu a vývoje
financovaných ze státního
rozpočtu (=granty)
- (již neaktivní) CEZ
= Centrální
evidence výzkumných záměrů financovaných
ze státního
rozpočtu
- VES
= Evidence veřejných soutěží ve výzkumu a vývoji
- CEA
= Aktivity ve výzkumu
a vývoji -
informace o příjemcích, poskytovatelích a výši podpory
3.
Hodnocení
vědy a
výzkumu na
mezinárodní
úrovni
- informace
k
výzkumu a vývoji na evropské úrovni jsou
publikovány prostřednictvím webového sídla CORDIS http://cordis.europa.eu
(Community Research
& Development Information Service)
- pro celosvětové
srovnání se
zpravidla používají data získaná z databází Clarivate Analytics
a/nebo z databáze
Scopus (producent Elsevier)
- srovnávací
údaje:
Hodnocení univerzit - svět
|
- hodnocení
univerzit
(metodiky hodnocení se u jednotlivých zdrojů liší):
nahoru
|
|